O kouzlu Českého Krumlova a pokladech Regionálního muzea s Filipem Lýskem
Rodák z Českých Budějovic Filip Lýsek je od roku 2011 ředitelem Regionálního muzea v Českém Krumlově. Začátkem června, kdy se postupně začala uvolňovat vládní koronavirová opatření, jsme si s ním povídali o tom, že Krumlováci mají šanci znovu objevit historické centrum, ve kterém se přes jeho neuvěřitelnou historickou hodnotu nežije úplně snadno. Došlo ale i na unikátnost keramického modelu města, rybaření v centru Krumlova nebo kouzlo hospod čtvrté kategorie.
Proč by návštěvníci během své návštěvy Krumlova měli vyrazit právě do Regionálního muzea?
Důvodů je více. Kromě sezónních výstav a akcí jsou tradičním lákadlem výjimečné exponáty tvořící pilíř stálé expozice. Jedním z nich je barokní jezuitská lékárna, reprezentující kompletně dochovaný soubor barokní oficíny z poloviny 17. století, kterých se v republice zachovalo nemnoho. Druhým zcela mimořádným exponátem je unikátní model historického jádra Českého Krumlova, zachycující ideální podobu města kolem roku 1800. Ten návštěvníkům nabízí ucelenou představu o urbanistickém plánu a dobové architektuře města. Současně poskytuje cenné orientační vodítko, neboť s mimořádnou přesností a plasticitou zachycuje strukturu z velké části dochované městské zástavby i celkový poměr vzdáleností a výškový profil města.
To zní skutečně unikátně. Existuje ještě někde podobný model?
Troufám si říct, že v daném materiálovém provedení a měřítku podobný exponát v Evropě sotva spatříte. Model zachycuje na 800 stavebních objektů na 56 hektarech městské památkové rezervace, zapsané v roce 1992 na listinu UNESCO. Historie vzniku modelu se začala psát již v 70. letech 20. století. Autoři modelu, Ing. arch. Petr Pešek a keramička Jana Pešková, k výrobě tehdy zvolili neobvyklý technologický postup a jednotlivé městské stavby i terénní členitosti zhotovili z kolorované pálené hlíny. Jedná se o mimořádně náročnou techniku, přinášející řadu obtíží, které se však podařilo mistrně překonat a model dodnes paří mezi právem ceněné a hojně vyhledávané muzejní exponáty.
To tedy jeho autoři museli být skutečně oddáni své práci a zřejmě mít taky v lásce Krumlov. Jaký je Váš vztah k městu a jeho okolí?
Nejsem českokrumlovský rezident, ale moji rodiče se v Krumlově seznámili a po několik let zde také žili. Už v dětství jsem se s nimi do Českého Krumlova často vracel a na Českokrumlovsku jsem i později strávil spoustu krásných chvil – pod širákem, pod stanem nebo na prázdninách u prarodičů v malé obci Omlenice nedaleko Kaplice. Krumlov a krajinu Blanského lesa mám tak zažité a „osahané” velmi prakticky. Také jsem tu vždy měl a dodnes mám řadu dobrých přátel. Potom, co jsem dokončil studia na olomoucké univerzitě, se mi naskytla příležitost vrátit se do jižních Čech a dělat práci, kterou jsem vždycky chtěl. Tedy v kultuře a posléze v muzejní instituci, navíc v rodném kraji. Takže jsem se vrátil zpátky sem a v muzeu už působím 9 let.
Jako někdo, kdo Český Krumlov zná dostatečně, ale zároveň má i jistý odstup, můžete říct, v čem tkví jeho kouzlo?
Kouzlo Krumlova rozhodně není prvoplánové a utváří ho řada faktorů. Na jedné straně status vyhledávaného turistického cíle. Druhý nejrozsáhlejší hradní a zámecký komplex v Čechách, kompaktní historické centrum s intaktně zachovanými památkovými objekty, město jako památka zapsaná na listině UNESCO, pestrý kulturní program! To jsou objektivní důvody pro návštěvu Krumlova. Současně platí, že Krumlov má i subjektivní kouzlo spjaté se specifickým geniem loci místa, které máme možná zažité víc my, kdo se v něm pohybujeme i mimo hlavní sezónu. Opatření kvůli koronaviru ostatně ukázala, že liduprázdný Krumlov s uzavřenými provozy rozhodně neztrácí na svém kouzlu, spíše naopak.
Jaké pozorujete rozdíly ve městě po koronakrizi nebo v chování Krumlováků?
Je to samozřejmě velká pobídka pro Krumlováky, aby se vraceli do centra. Všímám si, že se nyní objevují příležitosti pro pořádání menších a ne zcela tradičních kulturních akcí, oživování ulic nebo sousedské slavnosti. Krumlováci, kteří chodí k nám do muzea, nám říkají, že jsou v jistém ohledu spokojenější, protože konečně můžou přijít do centra a projít i zažít si ho v klidu.
Jaký je Váš názor na situaci, která v Krumlově panovala před pandemií?
Všichni, kdo se ve městě věnují destinačnímu managementu nebo dopravě, si velmi dobře uvědomují, že není možné město enormně přetěžovat. Myslím, že naprosto rozhodující je absorbční kapacita jeho centra. To platí nejen pro komunikační trasy, ale i dostupnost služeb. Proto město, z mého pohledu naprosto logicky, sáhlo k regulaci automobilového provozu v centru. S podobným cílem byla zavedena regulace parkování turistických autobusů. Obě opatření přišla poměrně nedávno a na hodnocení dlouhodobých dopadů je podle mého stále ještě brzy, směrodatná budou data z meziročních srovnání.
Jaká jsou Vaše oblíbená místa v Českém Krumlově?
Mám velmi rád vodu a blízkost řeky, takže s oblibou vyhledávám místa u meandrů Vltavy. Jako zanícený rybář znám i v relativně rušném centru Krumlova několik klidných míst, kde se rybám a stejně tak rybářům dobře daří. Pokud naopak toužím po společnosti, tak – mimo kulturní akce – vyhledávám spíše “rustikální” prostředí bohaté na místní zvyky a kolorit. A těm se, jak jinak, nejlépe daří v pivnicích a hospodách. Systematický průzkum, který s přáteli na tomto poli podnikáme, se již dočkal knižního zpracování. Dlužno podotknout, že zařízení tohoto typu nezadržitelně ubývá, ale jsou. Toužíte-li po nestrojené atmosféře klasického podniku, mohu doporučit třeba legendární Hostinec U Dušků nedaleko Budějovické brány.
To je poměrně odvážný tip…
Možná. (smích) Na druhou stranu je třeba dodat, že v Krumlově probíhá každoročně mnoho kulturních akcí. Muzejních a výstavních provozů je ve městě rovněž celá řada, stačí se podívat třeba na to, co nabízí tzv. Českokrumlovská karta, jíž jsme součástí. Tím se trochu vrátím k našemu muzeu, kde za jednotné vstupné můžete zhlédnout nejen rozsáhlou vlastivědně zaměřenou expozici, ale každoročně rovněž šest až osm tematicky zaměřených výstav, přesahujících mnohdy hranice regionu. Na své si u nás přijde jak tuzemský, tak zahraniční návštěvník. Rád bych v této souvislosti pozval na dvě aktuálně probíhající výstavy: “Pohyb je náš program”, která je věnována 100. výročí založení Klubu českých turistů START v Českém Krumlově a dále na výstavu “Známá neznámá. Jihočeská architektura 20. století”, jejíž cílem je upozornit na významné stavby postavené na území jižních Čech v minulém století.